Tož, už to vypadalo, že letos je s výzkumama konec, že sme šecky granty minúli a že mosíme počkat na příští rok. Ale protože chuť do zkúmání sme eště nevypotřebovali, bedlivě sme zrekvírovali situáciu. No a zistili sme, že sme na tem jak tí silničáři před koncem roku, že je třeba rychle eště nejakú činnost vykázať.
A tož sme sa vydali do Havířova na letiště, kerému místní pravijú „Hohheneger“, préj podle teho, že tam stával kdysi důl stejného jména. No, vlastně nestával, důl nemože stát, dyž je to ďůra v zemi, že? Ale včíl už je to šecko zasypané a upravené, s velice pěknů travičků. Letos majů fšade okolo nasaděnů turkyň, nebo jak sa inde praví – kukuřicu. A tá už je pořádně vysoká…strašně to usnadňuje hledání ajroplánů!!! Dyž vám letadlo do teho porostu spadne, tož ho ani nemosíte hledat, protože je to stejnak zbytečné.
Zmíním nekolik zajímavostí z celej akce (byl se tam v sobotu odpoledňa, tak šecko ani nevím). První z nich byla dorta se znakem našého ústavu. Dovézl ju Pavel Koulák a prý ju vyrábjala jeho robka. Najisto mosela mět na paměti stanovy VÚVL, kde sa praví, že „Znak sa nesmí mršiť“ a dorta se jí povédla, no všecka česť. Šak nahlédněte na fotky a posuďte sami aspoň okem, dyž už ste nemohli ochutnat.
Aj o další kuriozitu sa postarali Kouláci. Abysme sa ve výzkumu neorientovali příliš jednostraně enem na letadla, dovézli takú dlúhú raketu. Najprv sa furt vymlúvali, že eště startovat nemožů, že préj nemajú dobré startovní okno a podobné výmluvy. Nakonec Jirka Banáš prohlásil, že má doma jedno okno otevřené a tak moseli jít na to. Zapomněl sem zmínit, že tam strašně fučelo, tak chvílku laborovali s úhlem elegance….né, delegace….taky né…herdek, jak se temu enom praví….no prostě sa snažili ten svařovací drát, na kterém byla raketa navlečená, nahnút proti větru tak, aby raketa přistála zpátky na letišti a né v tem vysokém turkynisku. No, co vám budu vyprávjat, po vyhoření prvého stupňa sa oddělila velitelská sekcija, na padáku přeletěla celé letiště a zahučala do turkyně na jeho opačném koncu. Prvý a zároveň jediný stupeň rakety zahučal do pola tam, kde k oddělení došlo. Padák ze špiců rakety sa najít podařilo, ale trup rakety tuším eště vyděsí zemědělců při sklizni až k smrti, lebo si budú myslet neco o teroristech. Oficiální ohlášení příčiny nehody bylo odbyté lakonickým a neurčitým prohlásením: „Praskla guma“.
No a eště mosím zmínit jedno dobré jídlo, keré sa tam podávalo. To proto, aby výzkumníkom, co sa nemohli zúčastnit, trochu tékly sliny, až túto zprávu budú číst. Nevím, kde to kluci z Havířova zehnali, ale byly to také pořádné kusiska masa zformované do tvaru malého prasátka, navíc eště zabalené do vepřovéj kože. Dyž sa to polélo marinádů a pivem a potem upéklo na ohňu, tož to byla veliká dobrota.
Samozřejmě, že sme při tem šeckém stihli aj polétat a potrénovat na další akcije. Šak nahlédněte na fotky, tam sa dozvíte věcéj.
Za VÚVL sepsal Honza
