Tož a bylo to tu—-!!!!

Už sme sa nemohli dočkat tych Pohořelic. Bo na neoficilni pozvance od kamarada Andreja stalo: bizoni steaky a baran na roštu….no nejechajtě to tam vyzkumať.

Tož jeli jsme enem ja Dan, bo prozměnu zbytek vyzkumniku byl na dovči, či v připravě na dovču. V patek jsem naložil Rendolfa a zapřahnul bydlibudku. Zajel jsem do Valmezu pro Dana u zkušali jsme odjet na akciju jednim vozem a bydlibudku. Lude zlatí-to stě nas měli sledovať, jak jsme se snažili na parkovištu před barakem kaj Dan ma firmu, naložiť  jeho helikoprteru(na benzin s 26-motorem) do moji bydlibudky. Tak jsem měl chvilu dojem, že podle nas vymysleli ježka v kleci. Akorat stym rozdilem, že jim to šlo dovnitř a aji ven. No a nam nešlo ani dovnitřku….. Tož sme naložili ešče i embečko a vyrazili ku Pohořelicam. Ježiš marjá to byla cesta.  Zkustě se s pomalym dislovym Rendolfem za kerym je zapřahnuta bydlihobudka, držeť nadupaneho embečka s motorem RS. No nikemu to nepřeju aby mu kola bydlibudky jezdili ve škarpě…ale to raději napišu to motoristyckeho platku abych tu zbytečně nepopisoval jak sem byl spoceny až ..no prostě fšude.
Dan:… sa mně chtělo na malů, tož jsem si myslel, že krapet Pavlovi poodjedu abych nezdržoval, šak jsem netušil, že sa mně bude držet jak hovno košule. Upaluju co to dá, no kuknu do špigla a ten splašený obytňák furt za mnů jak na špagátě…

 Tož jsme v patek ku večeru dojeli na misto. Standartni přivitani a ustaveni vozydel(s tvrdem y-bo naše auta su fakt tvrde). A fčil sme měli premieru, styčili sme totiž naš novy stožar na vlajku(díky Michale). No zavrtani patky na ten stojan nebylo na prvy pokus, ale po boji se šrubem a kamenitu zeminu sme přeci enem zvitězily-no aby ne snad!!!!

  Nechtěři ješče ku večeru letali a my sme enem tak s kamaradem a take kandydatem Zděnkem-Buldogem provětrali v luftě ty naše subojove eroplany. Tož po zjištěni , že nam to ve vzduchu nejdě dotrymovať jak posledně- sme konstatovali, že je fšecko v pořadku.

Tož a bylo ku večeru a my sme rychle utěkali ku klubovně. Viděli sme, že se rozpalil gril a to my tam nesmime chybět. Večer probihal ve znamení bizoních steaků a čepovaného piva. Ti co teho měli malo, tož to proložili aji různů domací gořalku. Masa bylo tolik,  se to sprominutím nedalo sež… – totiž zjest. Po ujištěni, že zbyle maso bude zitra na obid, sme se již věnovali zabavě a dobremu pivu.

V sobotu ráno proběhlo bodování ložnic. No neveřili bystě…!?! Naše bydlibudka dostala dvanáct bodů z deseti. No enem tu hypoteku pro bodovače budem ešče dlůho splácať. Inač deň začal ve znamení slunného počasí… Složili sme Pittse a helikoprteru a já se jal psychycky připravovať na svuj start. Byl jsem tak trochu nervozni, bo loni sem tady měl enem jeden start a žadné přistani…. A bylo to tu. Byl sem tak nervozni, že sem ani motor nemohl startnut…..Zahřatí motoru-přidání plynu a byl sem v luftě. Par přemetu a lopasu a rychle dolu. Bo estli přistanu a bude fšecko v richtiku-buchnem dobře vychlazený šampus. Ubrani plynu-zatačka-přibliženi ku zemi-jeden odskok a byl sem na zemi. No a bo byl eroplan cely, tož sme buchli ten šampus. V sobotu odpoledne začlo scat(bo kdyby pršelo tak napišu , že pršelo. Ale ty provazy co padaly z mraku se nedaly označit jako pršení….)

Odpoledne v přistřešku u klubovny probihalo ve znamení vytéčné nálady. Fšici se bavili a nikemu ani nevadilo, že sa neda letat bo ščije. Bližil se večer a dluho očekavany baran na roštu. Jenže bo pro takzvanů nepřizeň počasí, se nemohlo rožnit, tak Andrej zařidil upečení barana v trůbě. Tož jak ho přivezli, nastal ten správný mumraj. Fšeci se vřitili do klubovny, kde na stole v brutfaně(asi 1×1 meter) bylo masenko no jedna baseň. Do vzduchu se dostavali kusy masa a zpatky do brutfany padaly jen kosti. Po boji sme uklidili a schovali  zbyle maso  na druhý den.

Večer začal tak normalně. Podavalo se pivenko, nakrata klobasa a také hodoninský buftek. No nevim kereho to napadlo, ale tak cca kolem půlnoci kdosi zaječel „mame ukol pro vyzkumniky, bo ti jediny tu sedija v gumakach“. Tož sme ty kobzole šli nakopať. Museli nas včas zastaviť. Nás to tak začlo baviť, že sme málem mistním družstevnikům sklidili urodu a to možů býť rádi, že nás neposlali do kravína pro hovězí. Danka ty kobzole omyla a nakrala na kolečka. Andrej nakral cebulu a kusek špeku. Lubo rozpalil gril a ostatní , kteří ešče nešli spať, schaňali alobal. Tož sehnali, ale neptejtě se kde.. Nakrate kobzole s cebulu a špekem se zabalili do teho alobalu-jak živanská a už se peklo. Asi po 3/4 hodině bylo dopečeno. Ludé zlatí. To byla taka dobrota a hlavně změna po masové smršti. No asi dluho budem zpominať.

Neděla začla jemnym pršením a vyznačovala se pomalym balením fšických přitomných. Tož i my sme zabalili. Sundali vlajku a složili stožár. Se fšema se rozlučili a vydali se k domovu. No enem už sme jeli pomaleji-bo Dan dostal školení jak se jezdí EKO, abych mu se zapřahnutu bydlibudku stačil….

 Z domova pro Vás fšecki napsal Pavel z Bílovca. Nebo táké Petr, čí Václav Bílovec….HA HA

Akademik ústavu děkuje touto cestou Lojzovi Nedojedlému a Jardovi Lepovi za poskytnutí fotek k rozšíření fotogalerie z Pohořelic.