Fšeci sme sa tak strašně těšili, že každy tam tak chtěl byť prvý a zabráť fajneho fleka. Nekeří vyrazili už uprostřed týdňa. Výzkumník Dan při tem zrychleném přesunu chytil enem zadní defekt, no čekatel na kandydáta Radek tak fofroval, že předběh karavan, ten si to ale nenechal líbíť a Radek zkončil ve špitale. Šak sme na jeho zdraví několikráť do dna mysleli. Tož na vrchole sezóny nigdo nechtěl chybět a tož přijeli kandydáti aj čekatelé na kandydáta s tekutými dary, aby ovlivnili získání licencyje VÚVL. Kamarádka Jitka a výzkumník Dan navíc slavili narozeniny a tak mělo veselí i oficiálnú záminku.
Vztyčení stožára a vlajky proběhlo s drobnýma chybičkama v choreografiji, páč špagát šlo zavěsit různými způsoby, ale enem jeden, samo že ten poslední, je spávně. Polní výzkumné naměstí doplnil výzkumník Pavel nádražníma hodinama kerým říkal orloj a aby nám všechno fajně odsýpalo, dal do nich větší baterku a tož sme měli absolutně nejrychlejší přesný čas.
Páteční večer vyvrcholil párty s tým hélijom. Tož taků srandu sme si nemohli nechať enem sami pro sebja a vydali sa s  héliovýma balónkama dovléct kultůru do teho komorního sezení kámošů z Velkej války. Všeci sme měli hlasy jak z kreslených pohádek o trpaslíkoch a nekeří aj horší. No ráno sme pozorovali, že pravidlo „nemíchať“ platí aj pro to hélijum. Na brífingu sme chceli překabátiť pořadatěla a stůpli si obraceně. No pořadatel též pojedl vtipnej kaše a stůpnul si též obráceně. Tož fesť netradiční pohled, jak sme tam stáli řiťama k sobě a Petr nás vítal na tym 9tým ročníku. Potem se šlo létať. Po oba dňi sa rozpůtával nelútostný boj o přízeň teho diváka, mezi našú Malú válku a Velkú válku Mirka Kabláska. Tož nebudu napínať, začali sme jako jejich dorostenci, no poté co sme do argumentu zapojili aj slivovicu našeho sponzora Pálenice u Bublíka v Poličnej bylo domluvené, že nám kluci z Velkéj války budů dělať předskokany, ale enem do příštího roka. To už fčíl vyhrožujú že nás trumfnú, tož musíme též neco fešného přichystať, aby to synci neměli také lehké.
V nedělu byl zasejc hic jak v bani, no fúkalo, tož to šlo vydržať. Enem nekeré ajroplány létaly aj do kukuřice, no rozhicovaný motor  zatím nestačil na výrobu popkorna tož je potřeba eště cosik doladiť, třeba jako valašské palivo nebo tak neco.
Po závěrečném hodnocení a rozdání pamětních listů a darů od sponzorů sme sa se slzou v oku asi tak na 14 dní rozlúčili, no nekeří si volali týma mobilama už po pár hodinach odlúčení, tak myslím že sa fšeckým moc lúbilo.

Tentokráť toďto sepsal samotný Akademik VÚVL