Šak ogaři výzkumníci aj letos zašli zkontrolovať tych našich kolegú z alijance, kerak majú v cajku techniku a estli sa možú s námi dál bratřiť. Protože delegace inspektorú VÚVL patří k VIP hosťam, sme puštění do areála tajak by dojel Miloš. U brány čekal náš Karel, kerý dělá fešné fotky, šak kukněte sami. Výzkumná inspekcija sa i letos zaměřila ne enom na techniku, ale aj na chuť teho smaženého a kolkování teho ostatního. Jo a uvnitřku v tem Ruslanovi by sme tu našu bitvu o pálenicu mohli předváďat uplně v pohodě.

Zprávu sesmolil Dan

Bylo nebylo… tož zatím aspoň videjko Pavla Vacka

Na tuto reporáž se fakt těšte.
Slíbili ji napsat dvúplošní výzkumníci nejpovolanější:
1. místoředseda a pokladník Pavel s výzkumníkem Michalem.

Tož při čekání zatím listujte ve fotkach.

CO TO…CO TO….

Tož půlroku v pr…pryč a já se včilek přečtu na našich strankach, že jako reportáž a já….to su věci po dvůůůů deci.

Tož mili čtenaří…alespoň ve zkratce:

Pátek- do noci bez vody- v noci trošku vody

Sobota-dopoledne hodně vody-odpoledne méně vody

Neděla-žádná voda, ale sakra horko. Jakoby něchdo přepnul vypínač o 180 stupňů…

Že to nestačí?!?!?. Tak ešče trochu. Obligátně..Bahna nezklamali a bylo bahno. V pátek bylo počasí suprovní, postavily se stany a jiná obydlí pro přenocování. Tož, nechtěří to tak vymakali, že tam v pátek přivezli obyt.přívěs, ale spát jeli dom..!! Šak kdyby nebylo kamaradů a zamknutého oja na přivěsu, tak ty kur..převlečené za kamarady mi ten přívěs odtáhli kamsi do pola. O sobotě dopoledne teho moc nevím-bo jsem byl v práci. Ale z vypravění vím, že se stejně akorát pil čaj s rumem. Pršelo a bylo zima. Šak to počasí mně ma asi rádo. Jak jsem přijel z roboty už ani ně káplo…. Lítalo se do večerních hodin. My v sobotu stihli jen jedno vystupení.

Jak jsem již psal v konceptu…neděla úplně jiná. Někteří zbaběle odjeli, ale jiní zase dorazili, tak bylo ve vzduchu stále co sledovať. Jak již tradičně v neděli, jsme měli také jednou půštaní bitvy a z personálních důvodů jsme do bitvy pozvali dědu Banáše jako teho…čestného hosťa. O jak ale sme se divili…on už stým bojovým erem tež ma něco nalétané. Bo místo naháněcí samičky, mezi náma létal dost naštvaný sršeň.

Co závěrem. Super akce, super lidi…no prostě paráda.

Pro VUVL pozdě, ale přece Pavel

1 2 ►

Tož nekeří výzkumníci už nemohli vydržeť ten absťák, že sa nevidí s kolegy výzkumníky, přes zimu, že vyšpekulovali společný výzkum jižních krajů. Též bylo třeba prozkůmať, estli báňský ouřad cosik nězanedbal při kontrolách tamních podzemních tajností. Aby sme měli pohled též tej lajckej oné, přibrali sme i pár civilistů co nejsú výzkumníci z našeho ústavu. Cesta proběhla kludně, jak pro severní skupinu výzkumníků tak pro jižany. Severní skupina cestou poctivo doplńovala jak tekutiny tak aj to druhé. Samo že sme též cestou zkontrolovali, estli je přes zimu fšecko vpořádku aj v Hluku.

Tož co bych vám vykládal. Přípravy jak na spartakijádu. Nekeří sa tak těšili, že chtěli dojet už o týden dřív, prý aby že jako byli pak v domácím prostředí. Samo že chujál byl letos zas na Kohútce, ale tentokrát bylo fest zasněženo. Pavel Vítů loni dal slib kerého myslím lituje eště fčil. Tak se mu na horách lůbilo, že slíbil, „šak jak bude příští rok opravdu sněhu, tož i já budu lyžovať.“ Jasné že když na všech předchozích chujáloch sněhu nebylo, lehko sa slubuje. Fčil ale přišlo do tuhého. Sněhu bylo fest. Chvilku myslel že na slib fšeci zapoměli, ale výzkumníci ne e. Dokonce i nejstarší výzkumník Hubert sa vytáhl se fšeckima druhama vosků SKIVO, jen řemínky na své zánovní jasanky nějak zubem času vzaly za své a tož scháněl nějaký novější model.

Příjezd na Kohútku byl rozdělen do skupin. Skupina páteční mosela z aut zrobil rolbu, aby sa vyškrábala navrch, skupina sobotní přijela po suchém asfaltu a v tanečních botách. Jelikož nejsme na Kohůtce  porvně, ubytování už máme nacvičené a nezabere víc jak jedno odpoledne. Chujálový začátek se tak posunul z plánovaných 16ti na neplánovaných 17 hodin. Tradičně nejvíc pomůcek k referátu měl kolega výzkumník Hubert, kerý má ze svého vystúpení aj video. Dojemnou děkovací řeč přednesl Dušan, kerý se konečně stal řádným výzkumníkem a žádné oko nezůstalo suché. Jako správný výzkumník se zhostil své funkce zodpovědně a nadnesl nejmíň dvě oblasti, keré by se měli skúmať. Pozadu nezůstal ani výzkumník taťka Láďa a přidal další oblasť zkúmání. Delegáti též kladně hodnotili preferát Honzy Buzrly o urychlovači, nejen částic… Nový výzkumník Staňa Stránský pak zasvětil zejména přítomné dámy do tajů aerodynamiky, keré pak předvedl následně na tanečním parketě. Ten letos výměčně obsadil Pavel Koulák starší, a to zejména díky tomu, že letos dostal medajli za statečnosť kerú pochopil po svém a domáhal se proto každé roby k tanci. V průběhu večera pak rozzářila usměvy mnohých tombola. Staňa se přiznal, že je to poprvé v životě co neco vyhrál a byl na tuto průpisku patřičně hrdý. Když t temu vyhrál i šiltovku, pozval dojetím fšecky výzkumníky k baru. Kapela tradičně vydržela nejdéle a tak svými píněmi doprovodili do postele i toho posledního skauta. U snídaně jsme se shodli, že každý chujál je o něco lepší než předcházející a za chvílu už to ani nepújde vydržeť. Čtvrtý chujál je za náma, už aby tu byl pátý, z kuloáru se proslých že Hubert už cosi chystá…

Šak v tu dobu jak odlétajú ftáci, tož výzkumníci VÚVL sa začínajú richtovať na ten svúj najvětší akademický svátek Velých Chujál (valná hromada). Třeba vypucovať sváteční hadry, zopakovať kroky společenských tancú a aj referát pro zvýšení odbornej gramotnosti kolegú výzkumníkú. Protože co je dobré nemá sa měniť, tož už loni sme sa dohodli, že letošní Velký Chujál zrobime zasejc na Kohútce. S termínom sme nevyšli vhod našej pražskej ambasádě, tož tito s lítosťú letos moseli vynechať, ale poslali aspoň zdravicu.
To skalní jedinci dorazili už v pátek po obědě a tak v hospodě byli spíš než personal. Páteční večer byl zaměřený na trénig a též výrobě hodnotných darů do tomboly. Kolem druhé ráno trenér rozhodl, že sa mosí lyžovať. Tma jak v řiťi sníh enem pro jedneho, ale my sa tlačili tři a fotograf. Neki zalehnul už při obúvaní a dědek spolehlivo trefil čelom chalupu. Když sme snídali dorazili ostatní výzkumníci. Po obědě že mejdan na 104ce. No nevěřite, kolik ludí može byť na trojlužkovej izbě. Cukrové a aj jiné pochutiny tekly prúdom, šak esti by nedošly zásoby, výzkumníci by sa zliskají už ve fázi přípravy.
Samotný Velký chujál začal ve štyři tradičně hymnú a přípitkom. Po přivítání nastal nejdúležitější okamžik v životě kandydáta. Letos si zaslúžil povýšení na výzkumníka Jirka NEKI Písaříček. Jeho dojetí nešlo přehlédnúť. Eště před děkovacú řečú stihl fšecky objehnúť se štaprdlou a tož byl další dúvod na přípytek. Pokračování referátama mírně zpomalilo nasazené tempo připitkú, igdyž nekeří pod záminkama třeba „idu zkontrolovať žehličku…“ na chvílu opúšťali sál. Nebylo těžké ich nachytať u výčepa skovaných za sukňou servirky. Letos sa nemohl osobně dostaviť referátový guru výzkumník Hubert. Říkal že kvůli dochtorom, no nekeří si myslíme, že ho roba něchce každý rok púšťat skotačiť v kole. Každopádně aby mu to nebylo lúto moc, tož sme zrealizovali historicky prvý Chujálový telemost a s Hubertom sa spojili tak nějak online a aj sme ho videovali na plátně. Tož přiznám slzyčky dojetí nechybjeli. Hromadné focení venku jak vždycky předchází gulášu s knedlama od výzkumníka Ladě. Po večeři sa připojila kapela což bylo dobré i pro tombolu. Prodejem lístku byl totiž pověřen „minivuvl“ jakože dorost a přesto že byla cena dvakrát taková jak loni, tož prodali fšecko. Donutili kúpit lísky kapelu, barmanky, provozního a aj čerta gdyby došel. Vítězom tomboly byl i letos Pavel z Bílovca. Loni přelet nad Alpama, letos fšecky tekuté ceny. Pro příští rok bude startovať s hendikepom.
Večerní raut byl tak moc mega, že aj po 10minutách bylo pořád co jesť a nejen zelenina s topinkú. Tož ve tři v noci zase negdo dostal nápad, že lyžovať v oblekoch. Šak aby toho ne málo tak že jedeme sendvič. Jeden s lyžama druhý bez, daší mezi nohy svoje lyže a pak další bez a… no nebudu natahovať povedlo sa nám tohle gruppen monstrum rozjeť, co bylo dál je myslím každému jasné.
Nedělní odjezd byl skutečně pro silné výzkumníky. Ač všichni vybaveni řetězama, hrdině sme jich vezli v kufru až na jedneho, kerý bude asi celý rok terčom posměchu. Cesta tak klúzala, že gdyž si kuřáci vymodlili pauzu, lištili sebú hned vedle dveří auta. Nakonec fšecko dobře dopadlo a fšeci sa moc těšíme na ten další ročník.

Za delegáty a jejich doprovod sesmolil
Dan

1 2 ►

Tož zas sranda jak cyp. Eště než fšecko začlo tož došel od jejich Bosse a našeho kandydáta Marcela H. mejl o tej technickej dúležitosti. Šak mu Zdeněk Š. hnedle odepsal:
“ sím, kdy je tech. kontrola Houboletů?  Potřebubu to nechat chvílu na sluníčku, ať
se mi srovnají nosné plochy. Taky félsajfe mi funguje, až když mě někdo sejme, nevadí ????
Všechny viditelné poškození nosných ploch z předchozích bitef jsou pečlivě zalepeny, někdy to aj vydrží. Vizuální kontrola eletryky určitě projde, ale z velké dálky, já budu
stát u teho posedu, a ty na lajně. Motor sa vypína, dyž sa mu zachce, teda aj bez serva, keré tam stejně nemám. Na tu váhu se klidně spolehni, byl jsem to vážit v místním DžíZetDý,
na autováze, nejdřív auto s érem, potym auto bez éra. Přesně 758gr aj s vrtulů a nabytýma baterkama. Tož snad nejak prolezu. Dyž né, tak podlezu.
zdravím Zdeněk“
No co by ste řekli. Prolezli sme fšeci aj s pálenicú.
Protože sme sa loni dokázali na téj Dé1dničce najít na motorestě, tož sme to letos zrobili stejně. Šak jako fajna grupa mosime doraziť fšeci pohromadě a s vlajkama a s rámusom. Jak sme zastavili byla hned líbačka každy s každym, aby tych nemocí na všecky vyšlo. Potem samože registrace páč stravenky sú už na večeřu. Musím opět chválit výzkumníka Štěpána a jeho ženu Naďu za již tradiční slovy nepopsatelný zážitek s jejich tataráčkem. Gdo neměl toho nám je líto. Večer dorazila družina z Polska. No fšeckych hostili tak silno, že na zbytek víkenda si museli pučovat aj přibory jak sme je vypili. Ráno tak tak stíháme brífing. Tož to zasejc byla psina. Marcel měl potřebu vysvětliť proč po  12tým ročníku v Praze majú hned 14tej. Holt v Praze sú ogaři nějak dál. No ale poručit větru a dešťu fakt už umí. Take vedro jak letos dlúho nedomluvili. Jen Piloti měli už k večeru slepené držky od malinovky, protože přes den gdo byl v triku Pilot nesměl ani pivo ani remcat. Už v pátek večer sa rozběhl černý trh s tričkama mechanik, kerý směl do VIP prostora a dostal pivo. My ostatní malinovku a gdyby málo osvěžení tož aj nanuka. No eště že fšecko bylo profi naplánované, tož každý vědět gdy sa cpat na lajnu. Ostatní dřepěli v Berounce, takže gdo chyběl v řece bylo jasné že má zrovna vystúpení. Celý víkend nam nad kebulama visel taký lustr v kerém že byla kamera a tož aj video je také jaksi z vrchu.
Večerní zabavu nechťa doplnila Jolana od Vaška z roboty. Nekolik nejmenovaných Alfa samců se tlačilo do její přízně tak silno, že to nešlo přehlédnuť a  my ostatní sme uzavírali sázky na vítěza. Tož vyhrála Jolana bo jak se zhaslo fšeci dostali počuni.
V nedělu zas vedro jak cyp a eště pak cesta dom. No jeli jsme jak s posunkú. Každý měl nápad gde jako zastavíme a tož tak to aj dopadlo. Cesta proto trvala dlúho, ale nasmýli sme sa.

Už sa fšeci moc těšíme na příští rok na ten 17tý ročník Lipeneckýho Vobra

Pro VÚVL sesmolil Dan

Video Honzy Bauma z teho lustra

…a Martinovy fotky sú tu

Fotogalerie

Velký chujál, je najvyším správným orgánom teho našeho Výzkumného ústavu valašského letectva. Enem tu može byť kandydát povýšený na výzkumníka a enem tu sa možú výzkumníci pochlubiť s výsledkami své roční výzkumné roboty formú referáta.
Letos byl tradiční 2. ročník na horské búdě Kohutka www.kohutka.cz . O tom, že je to až na samém koncu světa svěčí aj to, že o krok dál už je inačí království. Nová cesta z dědiny Vranča má stúpání jak žebřík na půdu a teďkaj v zimě bez řeťazú na autogalošách o cestě navrch ani neuvažujtě.
Nekeří delegáti pro získání výhody domácího prostředí vyrazili na Velký chujál už v pátek. Štěpán krtek Škorpil si v autorizovaném servisu zaplatil víc jak hodinovú instruktáž kerak obúvať řeťazy a tak nám laikom mohl byť dobrým rádcom a kdyby se u toho tolik neřechtal, mohlo to i vypadať upřímně. Páteční přípravný večer byl ve znamení dobré pohody. Kuřáci v pravidelných intervalech informovali ostatní o povětrnostných podmínkách a stavu sněhu, neboť horský hotel Kohutka je originál valašská dřevěnice, tedy kouřit se smí pouze venku. Historky Pavla Kouláka z prostředí haviřské šatny zde nelze zveřejniť, nicméně zúčastněné roby po několika minutách slzavého smíchu vzdali snahu o udržení mejka-upu.
V sobotu ráno, ti kerým to žaludek zvládl posnídali a pak pod vedením Dan Jíchy vyrazili na kopec vyzkúšať rovnováhu na lyžách, ti zodpovědnější na sáňkách bo náročný program Chujálu přeca nemožú ohroziť.
Na čtvrtú hodinu byl naplánovaný začátek, tož na sebe fšeci navlekli ty najlepší hadry co doma měli a nic nebránilo zasednúť ke slavnostnému stolu.
Druhý tradiční Velký chujál byl zahájen hymnú s následným přípitkom šampusom dovezeným Andrejom, kerý se v tom fakt vyzná. Pak se ujal za řečnickým kecpultom slova přeceda akademickej rady Dan Jícha a Chujál zahájil tak nějak oficijálně. Pak sa povyšovalo. Druhý místopřeceda Milan Libišú kandydatom předříkal text přísahy a fšeci noví výzkumníci pak slavnostným „slibuju“ sa zavázali šířiť slávu teho našeho ústavu u nás aj ve světě a aj v Praze.
Pak se šlo ven dělat společnú fotku, tož to vám byla taká sranda, že sme šli víckrát.
Tož gdyž delagáti rozmrzli pokračovalo sa tyma referátama. Zahájil první místopřeceda Pavel Vít referátom o hospodaření, to aby si fšeci uvědomili, že od teď slopajú za svoje, bo kasu hlídá on. Druhý byl referát Pavla a Pavla Koulákovic o pyrotechnických začátkoch. Poslední dvě minuty ve videoukázce nachystal ogar tatovi jako překvápko a to fakt stálo za to. Od téjto chvíle tata ogara nemohl na hotelu najít. Rosťa Řehák vysvětlil ve svém referátě vliv modelářů na počasí a že vždycky zítra bude húř. Referátem na téma VÚVL a reklama výzkumník Petr Řehák poukázal na záporný deficit v naší pokladně a navrhl doplňovať naše vystúpení reklamnýma blokama. Výzkumník Hubert Kadula ve svém referátě zcela odtajnil funkce a zpúsob výroby valašské radioizotopovej věčnej baterky a její prezentaciju v NASA, gde po jeho návštěvě má VÚVL též svoju externú laboratoriju. Protože byl letos Hubert mimořádně plodný, za asistence výzkumníka Pepy Kalčáka vyvinuli modelářskú VADASKU kerá aj mluví a tož fčil už možú létať s modelama éroplánú aj slepí modeláři a nemusejí sa báť o vybité baterky. Čerstvý výzkumník Štěpán krtek Škorpil byl tak rozručený ze slavnostnej chvíle co ho čekala, že svúj referát nechal doma, ale přesně věděl gde. Pak předseda Dan Jícha přečetl zdravici kandydáta Marcela Hladíka, kerý se nemohl z rodinných dúvodú Chujálu osobně zúčastnit, ale moc chtěl podať zprávu o chodu našej pražskej ambasády.
Potem sa hlasovalo estli bude přestávka na guláš. Tož nemožu řécť že těsně, protože proti nebyl nigdo. Večeře byla společným sponzorským darom Andreja kerý dodal kus krávy a taťky Ládi kerý dodal knedle. No popravdě bylo to tak dobré, že si přidali aj roby co držijá dietu. Šak program pokračoval tanečkama tož to šlo vysportovať. Muziku nám zajistila čtyřchlapová kapela FRŤAN z Potůčkovskej Lúky, kerá s náma byla až do rána.
Přesně v 23:06 vypuklo dlúho očekávané losování prestižní tomboly. Na lístky, keré prodávala Petrova roba Marta sa musela vystáť dlúhá fronta. Mezi cenama bylo i létací koště, keré spravedlivo vyhlála Lidka Libišú. Štěpánova dcera Dominika postupně vyhrála fšecky kalkulačky co tam byly, ale ty pak následně vykšeftovala za cosik iného. Nakonec přišla hlavní cena „Noční přelet nad Alpami“ věnovaná Pobeskydským aviatickým klubem Frýdek-Místek, kerou vyhrál místopředseda Pavel Vít. Aby to s ním nešvihlo byl posazen na židlu a přidržen. Pak byla tajemná krabica otevřena a Pavel byl za bouřlivého potleska přenesen na své židli nad dvěma francovkama, keré představovaly ty Alpy. Tož menovaný hned po adrenalinovém zážitku řekl reportérom toto: „ Tož překvapeni jak krava….ja v životě nic nevyhral   a z plesův naša rodina vždycky odchaza akorát tak bez pěněz a cti… Tož tak mě usadili v tym letadle… připutali..tož dost a na fest. No a pak se letělo ale dluho to nebylo…Samozřejmě , že jsem viděl prd…bo co tak asi možetě vidět, když vyhrajete noční přelet nad Alpami.“
Pro zavistivce: vyhra byla plně v duchu našeho ustavu. Fotky vše napoví a odhalí
Kolem třetí ranní, kdy měl  Koula už vytančené fšecky roby a my přezpívané snad fšecky lidové, sme sa pomalu vytráceli do svých kumbálú.
Ráno sa v jídelně podávala snídaně, šikovno šibnutá na pozdější hodinu, aby sa každý mohl vyhajat dorůžova, ale přežehlit si držku už stihnul málokerý.
Nekeří sme využili lepšícího sa počasí ke špacíru kolem hotela a pak sme sa začali baliť k odjezdu.
Gdyž sme odmetli své kočáry, což sa nekerým nepovedlo ani na druhý raz,  sestavili sme kolonu, kerá se vydala sešupem na dolní parkoviště, gde sa posundávaly řeťazy, tolik třebné jak pro vyjetí hore, tak i k brzdění dole. Při lúčení sa zjistilo, že nám chybí výzkumník Michal, kerý byl zabrán do výzkumného úkola jak demontovat řetězy, keré sa mu namotaly až na brzdové destičky, gdyž špatně pochopil rozdíl mezi povely: „Otoč a Protoč “. Po poradě s ostatníma výzkumníkama šlo kolo dole, roby měřily čas a nebýt toho, že se ztratily ve sněhu šrouby, keré se propálily do zmrzlé cesty jak byly od brždění horké, tož by se mechanici u Ferrari mohli třepať o fleky. Ale nebojťe sa, rovněž příští rok stráví Výzkumný ústav valašského letectva mezi vámi na letišťach.

Tuto reportáž sesmolil společně Petr s Danem
Fotky sú od : Michala, Dana, Huberta, Petra, Martina, Mirka a Štěpána.
Videja sú od: Huberta, Pepy, Daňa a Štěpána.

POZOR!!! Pod fotogalerijí najdete videa z přednášek

1 2 ►

Referát Petra Řeháka na téma jak přijít k penězům pro VÚVL

Úvodní slovo výzkumníka Huberta Kaduly

Výzkumník Hubert Kadula po úvodním slově pokračoval videoukázkou.

Výzkumník Hubert s Pepou jeli do Hjústnu představit tajnou VÚVL baterku

VADASka pro nevidomé modeláře z laboratoří VÚVL

Hubertova radioizotopová zkoušečka pro VÚVL baterie

Šeci sme věděli, že Lipencama pro letošek zavíráme sezónu, takže trocha smutku, ale o to větší odhodlání. Šak  to mělo být naše vyvrcholení… no úplná extáza.
Ta nastala hned při plánování. Výzkumnici vyrobili také zmatky v čase srazu, tak že nigdo nevěděl na jak dlúhú cestu přirychtovať svačinu. Tož Pavel s dcerú to vyřešili po valašsky… jeli na 15,00 přijeli v 16,00 a počkali na všechny do 17,00hod. taku taktyku nemá jen ta kdo…
Před vjezdom na letiště sme zastavili jakože na čúrání, ale tajno sme nasadili na auta naše fajne vlajky. Měli sme je fšeci, skoro. Daliborovi sa omlúváme (prý z teho byl smutný až do pondělka). Vjezd do kempa byl famózní, ne že z velitelského vozu hrdě vlála i velká zástava, no eščě sme aji trúbili jak na honě. Tož ti co nás neviděli přijiždět, fakt o hodně přišli.
Kempové bydlení sme budovali klasicky výzkumně. Nekeří s tyma stanama tak šibovali, až zabrali 3x tak věcej místa. Na druhú stranu máme pyrotechnika, kerý v noci dělá divné pokusy a též výzkumník Hubert na nás testuje gde co tekutého a tož pro hygienický rozběh prostorově výraznějších výzkumníku není placu nikdy dosť.
V pátek večer jsme potřásli ploutví našemu výzkumniku Milanovi k narozeninám. Nachystal pro nás (jako vždy) super pohoštění. Třešničkou byl pak Štěpánův tataráček. Po přesunu do letištního bufeta sme sa vítali s ostatníma, keré sme skoro 4 dni neviděli. No ráno nekeří vypadali, že cestou do Prahy měli vážnú dopravnú nehodu.
Naše sobotní vystúpení bylo až odpoledne  a tak sme mohli regenerovať buňky. Pro jistotu sme si před samotným letem dali rozcvičku. Po bitvě sme rychle opravili škody a pyrotěchnik Koula nachystal překvapení pořadatelom „zlatý hřeb večera“ na hangár párty.
Pro nalákání diváků sme použili noční lety vrtulníků v rukach fakt šikovných ogarú. Ježiš ty sa mydlili ve vzduchu jak prádlo v pračce a eště na muziku. Pak začla smuteční tryzna pro odcházejícího šéfa tejto akce. No ze začátku tryzna, ale pak vám to byla taková prdel, že aji s ušima. Dostal od modelářů dort s bystu, zaregistrovanú webovú doménu www.lipeneckyobr.cz no a eště Výzkumný ústav zřídil vlastnú ambasadu Praha a Marcel se stal jejím prvým pracovníkokom. A aby tam něbyl sám, tož sme mu tam menovali našeho nejstaršího kandydáta VÚVL Štěpána Krtka Škorpila. Tož jak to Marcel zjistil, hned mu určil pracovnú dobu. Vrcholem překvanení od pilotů pro pořadatele byl ohňostroj. Neumíte si představiť, co to dalo práce, aby to negkdo nevykecal, šak modeláři a tajemství :-D… No při oslavách teho fšeckého sa pilo a jedlo jak na hodách. Tempo bylo tak vysoké, že v nedělu mosel personál keteringa fesť improvizovat, aby bylo z čeho piloty nakrmiť. No za ty roky sú z nich mazáci a nigdo nic nepoznal.
V nedělu fšecko jak ve filmu. Scénář na nástěnce piloti organizovaně na lajně, no paráda. Vzor teho jak to má byť.
Po hromadnom focení následovalo dojemné lúčení a cesta dom. Ta sa konala opět po vyzkumnicku, že pry si dáme kafe na benzince kolem Brna. Vyjeli jsme v koloně, ale nebylo domluvené sa jí držať. No keřísi to pochopili po valašsky a robili fakt rychlé čurací pauzy. Vypadalo to jak ve Formuli 1. Přířítí se auto na benzinku, vyskočí posádka, zaběhne si ulevit, naskáče zpátky a davaj po dalnici dohnať ostatní ve štrúdlu. Skromně sa pak chlubili že zkúšali, estli ty čísla vzadu na tacháčí nejsú enem pro srandu. No na radaru sme prošli bez ztráty kytičky, idyž nekeří ne vlastní zásluhou. Na to kafe sme sa zešli fšeci +/- 5 minut. No tolkých pilotů a mechaniků v dresech tam na jisto neměli ani za války, parkoviště plné éroplánú. Fšeci sme sa shodli, že skoro nejde uplynulé akci nic vytknúť, enem ten pohár sme nedostali…

Nedělní vystoupení, jak ho viděl Danův Albatros

Tož kerak vymysleť sezení jednou řiťou na dvuch židlách. Na Juřince parta kamarádů, 6 beček Radegasta, Andej a Lojza s Milanem u grilu, no skoro modelařské nebe a na druhé straně slib vystúpení v Drahotuších na Jeti model meetingu. Šak trénujeme do Šiklova mlýna a tož westernovské „v pravé poledne“ patřilo enem nám. Do Drahotuš se přiřítila kolona výzkumníků pod vlajkama VÚVL v čele s fakt velkým regulovčíkem na motorce. Vystúpení sa lúbilo. Šikovně sme schovali drobné nedostatky nekerých, jako že schválně, že hned po startu sú zas na zemi. Veliký ohlas měl náš DOCHTOR s vylepšenú sanitkú. Obětavo sa púšťal do záchrany éroplánú, nehledě na všudypřítomné výbuchy Koulákovic dělostřelectva. Fčil už jen čekáme gdo nám doručí pohár, páč sme v Polsku zahájili takovú hezkú tradiciju, že fšude gde sme dostaneme hen ten pohár. V Drahotuších bylo léto jak v Africe a dodržať pitný režim bylo nad síly výzkumníkú a tož sme sa vrátili na Juřinku. Tam odpoledne dojel i „dědek“ s Mig 15 a tak bylo i na Juřince na co čumět. V podvčer se Špaťasi rozhodli, že nám k dokonalosti chybí kolotoč a tož ho zařídili. No fakt už jen cukrová vata, ale gdo ví, příště možná …

Za VÚVL sesmolil Dan