Tož jsem byl kolegu vyzkumnikem Milanem pověřen provedenim vyzkumu vody v řece Moravici. Mam se zučastnit jakeho si sjezdu Moravice na jakem si „raftu“ – musim zjistit jestli to neni jakasi nadavka. Milan je totiž zkušený vodák, tak totiž nema co zkumat…Vyzkumu jsem se zučastnil s moju robku a mladší dceru Karolinu. Kdyby se mi cosik stalo, tak ať može kdosi dovest to naše auto dom (taky pod nátlakem – bo ty dvě už to chtěli  vyzkumat dávno…)

Dorazil jsem z rodinu v sobotu rano do kempu u Kružberka, kaj Milan s partyju jistil prostor už od patku. Po přivitani jsem zjistil, že su všeci jakysi vlačni. Ale pry jen unaveni bo celu noc pry v patek diskutovali po hamletovsku pit či nepit. Tož jsem začal zkumat co je to ten „raft“. Milan s partyju vysukal z auta jakesi tři gumove vaky… a že to su ty lodě, kerym se řika „raft“. Tož vam řeknu, žadna duvěra… proč? No protože na zemi tři gumove placky a kolem šestnact lidi, keři se těšija jak na tym popluji. No rozebrany ajroplan vypada podstatně věrohodnější, že poleti – než , že ta gumova placka popluje.

A včil to začlo. Hned po tych plackach vyndali z auta pumpy a že mam začit pumpovat. Ajroplan jsem se sebu neměl – tož jsem ho hodinu nemoh skladat jak na brigadě. Tož jsem pumpoval… Řeknu vam, to byla šichta, než s tych placek se nafukli ty lodě. Včilek už to vypadalo věru lip. Odvezli se auta kajsi do jineho kempu. Oblekli jsme so do udajně nepromokavych munduru a na nohy jsme nazuli gumaky. Rozdělili se posadky a ja vyfasoval padlo. Při pohledu na našeho kapitana, mě brali mory. Byl oblečeny cely v gumovym zelenym munduru silně připominajici vojaky chemickeho vojska. Tož jsem se opatrně zeptal, jestli to stim hamletem v patek trochu nepřepiskli… no prostě jestli vi, že ma kormidlovat loď a ne zajišťovat jakysi chemicky poplach. Byl jsem ujištěn, že to použiva už nějaku tu vodni sezonu a do chladne vody je to fajnove. Ježiš do jake chladne vody…

Tož jsme se postupně vyplazili do tych lodi na vodě. A už při vyjezdu z přistaviště jsem se musel malem vyměnit pradlo. Počural jsem se malem smichy – bo kapitan vedlejši lodě byl po paru vteřinach ve vodě. Tož všeci se tak smjali, že z tych lodi malem taky popadali. Dalši plavba pokračovala v poklidu. Akurat po sobě pokřikovali jakesi hlašky typu „kaaraameel-sušenkáá-čokoláááááda“. Tož celu dobu přemyšlam, kaj ja to už slyšel.

Moravice mi mistama připominala Prahu v dopravni špici, ale to je pry samozřejmé… bo pry se ta voda otvira. Tož nevim, kdybu přijelo tolik pilotu na otvirani letišťa… to by byl mazec. Tož jsme pluli… sem tam vlnka a sem tam se aj museli padlovat – bo nas ta zgizděna voda v zatačkach vyhazovala na břeh. No prostě lambada, než jsem se dozvěl, že pojedem jakusi šlajsnu s metrovym převišenim. Tož jsem u te lodi hledal křidla – bo sem myslel, že to přeletime. A to pry ne! Že to sjedem. Tož jak se to přibližilo, tak na nas kapitan řval ať více padlujeme bo mame pomalu rychlost… lidé zlatí to vam byla taka sranda. Sjeli jsme to udajně OK. No nevim. Ja měl vodu až ve slipach. Ale pochopil jsem, proč na břehu je tolik lidi jak na fotbalovym zapase, všeci se těšili a fandili, aby se ty lodě převrhli. Bo nic člověka nepotěší vice jak neštěstí druheho.

Dojeli jsme do kempu, vytahli lodě na břeh a umyli. Do včilejška jsem všecko chápal. Ale pak se z tych raftu vypustil vzduh… ježišmarjá!!!!! Zítra zase z tych placek fukanim budeme robit lodě…

Večer v kempu probihal tak normalně, jak modelařsky večer. Popili sme, pomluvili, poopekali jakesi to maso od Milana (to robime taky na letišti) a šli spat do stanu. Ještě jsem zapomněl, že nas odpoledne přijel zkontrolovat vyzkumnik Dan se svoju robku. Robka Irena celý večer hrála a zpívala na kytaru a všeci zpívali co jim pajšel stačil. Tedy minimalně jednu sloku. Bo něktři vic zpívat nemohli a ti druzi zase zapomněli slova. Rano to same co včera. Nafukat, nasednut do lodi(včil se už kapitan vedlejší lodě nekupal jak Vorvaň) a vyplut. Po doplutí umýt ty rafty a sbalit do auta. Tož to same jak na konci sletu ajroplánů.

Tož co jsem vyzkumal:

• partyja stejně fajnova jak modelařska
• někteři vodáci piju stejnym fofrem jak piloti modelaři
• večer se opika to same co na letišti, pokud přijede Milan
• když není voda neplujese.To je to same, jak když na letišti fuka vjater s velkym V
• pokud na letišti nezmoknu, tak nejsem mokry až na slipach, což je na vodě udajně samozřejmostí
• když nabura raft-tak to není taka pohroma jak rozbitý ajroplán

Tož na zavěr. Super vyzkum a fšeckim co to nezkusili to vřele dopručuji………..

PS: včilek musim fšecky penize uvalit za ajroplany. Bo kdyby jakesi zbyli, tak moja robka kupi loď… ha

Za VUVL Pavel z Bilovca