Lúčení je v životě lidském taká smutná chvilka, kterej sa asi nigdo nevyhne, gde tak naši výzkumníci. Přišlo pozvání od kamarádů z Pohořelic, že sa rozhodli pro letošek „zavírať nebe“ a klíčem k temu zavírání bude vepřová žranica. Tož také pozvání sa neodmítá už jen z badatelských důvodů. A tož poté, co zme sa dohádali, že to nejsů Pohořelice u Brna, ale Pohořelice u Zlína, zme ustavili expediční tým a vyrazili v pátek 9.října na průzkum.

Když zme sa dokolébali na letiště, tož hraběcí rodinka ze Šternberka už byla v plné práci: Jitka škrabala zemňáky do polévky a Zdeňa kůřil doutníček a popoháněl málčika Andreje, ať pořádně topí pod brutarem, gde sa spokojeně vařily žebra a kolena…no vůňa sa táhla až do Otrokovic. Po kratším zkušebním polétání ohlásil Andrej, že kolena majů správný šmak a bylo vymalované: odložily sa rádia a za chvílu měli všeci mastné čuně a pazůry . Kdo sa nemohl dočkať, tož sa pchal chlébíčkama, co přivéz starý dobrák Franta Šerý. Tož edem sa po nich zaprášilo… Mezi tým Andrej zachránil kůsky masa aj do kroupové uzené polívky, které předcházelo cezení krup. Cedník zme neměli, použít záclonu z okna bylo zavrženo (ani nevím proč…aspoň mohla byt konečně vypraná) a tak nastůpila modelářská zručnost a nejak sa krůpy scedily aj bez cedníka. Byla už notná tma, když nažrané břuchy přišly s nápadem nočního létání…tož to zas byl nápad za všechny prachy. Jura Hrachovců přivázal na spodek éra baterku a hurá do luftu. Edemže podle tej baterky nepoznal, že letí kolcami hore a chtěl nastůpať, tož přitáhl výškovku…no skončilo to rozhodnutím, že opravovat éra sa budů až druhý deň ráno v Odrách. Tož sa zežralo, co zbylo a hurá dom, protože ráno nás čekala smuteční tryzna v Odrách.

V Odrách totiž nezavírali edem nebe, ale aj letiště (prý budů měť nové inde..ale kde, to sa neví) a dnes ještě nigdo neví, esli nezavřů aj náčelníka… V sobotu ráno ale nebečali edem modeláři-výzkumníci, ale aj nebe. Na poloprázdnem letišťu nás vítali Libišovic robky a hned nám připjaly smuteční vějičku a nalély neco pro zahřátí.  Naráz byl ten smutek hned veselejší a rozhajcovaný gril s krůtím ptákem a opečené klobásy dávaly tušit, že to lůčení nebude tak špatné. Když sa roznéslo, že sa slaví svátek aj narozeniny Michala Šubrta, tož sa čuně rozzářily jak měsíček nad hnojem a začlo sa nalévať. Tuto bohulibů činnost přerušil Milan Libišů, že sa ide létať malá válka. Fšeci piloti měli už v tu chvílu dobře zjemněnů pilotáž a tož sa vrhli do boja. A že jako bude nová sezóna aj nové eroplány, tož nepřátel sa nelekajme, na eroplány nehleďme, hrr do sebja !!! Tož byla to tuhá řež, slivovica aj sekunďák tekly průdem, furt syčál aktivátor a každů chvílu negdo sbíral eroplán v okolním oranisku. Když bitva skončila, začalo další kolo koštování. Trůfalost pilotů rostla a tož došlo na turbíny Milana Libiša…no první vysavač letěl skoro 3 vteřiny, ale batérku a rádio zme hledali v polu ešče půl hodiny. Když zme volný rozsyp jeho džeta nasypali Milanovi do kufra, tož notně slivoviců posilněný autor reportáže prohlásil, že fčil poletí on sám s Milanovým větroněm s vysavačovým pohonem. No…našli zme ho hned na kraji letišťa a přilepit urvaný ocas bylo dílem okamžiku. Fčil to byla otázka již tak dost nalomené prestiže neméně nalomeného autora a tož druhý start. Když ho Milan ujistil, že to léce aj na půl plynu, tož napotřetí našel tů správnů páčku, ubral, mezitým s pomocí štamprle nastůpal a sednul raději na letiště. Poté odkráčel tento pochabý úspěch mohutně zapíť. Milanovi mezy tým též narostly křídla a na start šel další jeho turbo-poletuch. Tož též byl za chvílu v původním stavu: rozebraný na kůsky. To už sa ale naše výzkumnické duše vznášely v slastném oblaku slivovicových výparů a ugrilovaného ftáka a pranic zme nehleděli na utržené šrámy. Slavilo sa o dušu…než nejaký místní hňup začal vyrypovat a tož zme sa zbalili.

Domů zme sa rozjížďali v hluboké noci s čuňama otlemenýma slivoviců a radosťů, že lůčení vlastně znamená edem to, že za chvílu bude následovať shledání a to zasej bude důvod k radosti. Bohuže návrh uspořádat „otvírání nebe“ hned příští víkend nejak neprošel…ale vydržíme !!!

Za VÚVL sesmolil Petr

Nebyly nalezeny žádné obrázky