Začlo to nekdy loni po žňách nesmělým Jardovým „ogaři, neco bych potřeboval...“, šak nenecháme kolegu výzkumníka ve štychu, když si gajdá triko před konšelama, aby jaksi na děcka v modelářskom krúžku se štědrosťú nezapomněli. No vzali sme tu výzvu čestně jak mušketýři, fšeci za jedneho… a navíc sme měli slíbeného kus žvance.
Výzkumníci našli místo srazu bezpečně, no na první pokus enem místní. Majitelé džípíesek se totiž na vrátnici gumáren domáhali nejkračí cesty marně a tož dojeli ke kultúráku s malým zpožděním. Přesun na hřiště byl hromadný a nikdo se po cestě neztratil. Co na tem že to bylo za rohem. Trochu sme měli obavy z lajckého obecenstva, ale gdyž sme viděli první rozjásané místní obyvatele, posilněné truňkem glganým na sluníčku, bylo nám jasné že to bude eště horší. Naštěstí nebylo. Navíc výzkumníci přirychtovaní zkúmať cokoliv zjistili, že v Zubří majú nějak moc fakt šikovně narostených dorostenek a to prý stojí též za výzkum. Pochvalu si naopak nezaslúží ozvučení, keré tam majú z doby, kdy spartakiády začínaly. No naše odhodlání tím nemohli nijak ovlivniť, navíc gdyž nás bylo v luftě zasejc nejvíc v historiji. To aj proto, že sme tam měli na hostování několikanásobného mistra gde čeho v RC akrobaciji Danka H. Schválně nepíšu celé meno, aby sa nemosel styděť, že súbojový let nezvládl a havaroval. Šak si nigdo nedokážete představiť pýchu tých, co vydrželi létať déle než on. U řízku sa drali dopředu s tým, že oni polétali mistra.

No co už, počasí vyšlo, my si to užili a podle zpráv co chodí Jardovi sa to lúbilo aj divákom.

Za VÚVL sesmolil Dan

Záznam palubní kamery Albatros DV.a

Video z Davidova mobilu