Tož jsem vyrazili v nědělu odpoledne ve složení Dan a Pavel s dceru Karolinu.  Milana jsme poslali bodovat na jinu akcu-tož dufam, že napiše članek….

Přivezli jsme se sebu helikoprteru – dva subojove modely – střední a malý Pitts. Tož přijeli sme, složili modely (někteří poctivě skladali a jini to jen vytahli z auta… a chlubili se jak maji rychlo nachystane).  Ze začatku jsme se o program malem starali sami. Vypustil jsem do luftu středního Pittse a pak za zvuk. doprovodu jsme přitomnym předvedli naši bitvu, ale jen ve dvuch – bo vic nas nebylo. Pak maly Pitts a helikoprtera….. no a pak začali litat aj ostatni. Viděli jsme fajneho akrobata se 4-taknim motorem (fakt dobry zvuk) – Chipmuka na elektřinu (žadny zvuk) – větroně i dalši helikoprteru. No a při te přiležitosti sme zaslechli hlašku tydne… cca po 10 vteřinach se helikoprtera rozletěla ku lesu a za ni běžel pilot a volal „počkej na mně………..“ – no tož po chvili boje i počkala, ale ni a ni přistat. Pak se to podařilo trochu rychleji než normalně, ale snad to odnesl jen ohly hřidel. Pote navštěva z Brna předvedla taky krasny dvuploch a staticky krasne ero Canadair na dvě padesatky motory a vaze snad cca 30 kilo. Model ještě neletěl, ale byl bardzo fajnovy i na stojance.

Vše probihalo hladko – bojovali jsme – Dan pozoval ve vzduchu s helikoprteru no a Pavel se snažil přistat skoro 8-kilovym Pittsem k noze jak s Epepákem (napsano pod natlakem Dana). Všecko dopadlo v pořadku – Pavel byl tvrdy a neoblomny a cely manevr dopadl richtig jen mezi nohu a Pittse se by se asi moc paratek nevešlo………
(pozn. Dan: Pavel pro samů skromnosť vynechal jak fofrem uťekal až sa mu od papučí prášilo).

Tim, že bylo naprosto fajnove počasi a vjater žadny, tož jsme si snad zatim co letame užili lety tych našich subojovych dvouplochu – hlavně sme se vyburali ve vzduchu jen raz a bez žadnych nasledku a mužeme konstatovat, že jsme připraveni na přišti tyden…. ne jak někteří!?!?!?!?!

Co na zavěr: kež by takovych dni s takovym počasim bylo na akcich vic.

P a D