Velký chujál, je najvyším správným orgánom teho našeho Výzkumného ústavu valašského letectva. Enem tu može byť kandydát povýšený na výzkumníka a enem tu sa možú výzkumníci pochlubiť s výsledkami své roční výzkumné roboty formú referáta.
Letos byl tradiční 2. ročník na horské búdě Kohutka www.kohutka.cz . O tom, že je to až na samém koncu světa svěčí aj to, že o krok dál už je inačí království. Nová cesta z dědiny Vranča má stúpání jak žebřík na půdu a teďkaj v zimě bez řeťazú na autogalošách o cestě navrch ani neuvažujtě.
Nekeří delegáti pro získání výhody domácího prostředí vyrazili na Velký chujál už v pátek. Štěpán krtek Škorpil si v autorizovaném servisu zaplatil víc jak hodinovú instruktáž kerak obúvať řeťazy a tak nám laikom mohl byť dobrým rádcom a kdyby se u toho tolik neřechtal, mohlo to i vypadať upřímně. Páteční přípravný večer byl ve znamení dobré pohody. Kuřáci v pravidelných intervalech informovali ostatní o povětrnostných podmínkách a stavu sněhu, neboť horský hotel Kohutka je originál valašská dřevěnice, tedy kouřit se smí pouze venku. Historky Pavla Kouláka z prostředí haviřské šatny zde nelze zveřejniť, nicméně zúčastněné roby po několika minutách slzavého smíchu vzdali snahu o udržení mejka-upu.
V sobotu ráno, ti kerým to žaludek zvládl posnídali a pak pod vedením Dan Jíchy vyrazili na kopec vyzkúšať rovnováhu na lyžách, ti zodpovědnější na sáňkách bo náročný program Chujálu přeca nemožú ohroziť.
Na čtvrtú hodinu byl naplánovaný začátek, tož na sebe fšeci navlekli ty najlepší hadry co doma měli a nic nebránilo zasednúť ke slavnostnému stolu.
Druhý tradiční Velký chujál byl zahájen hymnú s následným přípitkom šampusom dovezeným Andrejom, kerý se v tom fakt vyzná. Pak se ujal za řečnickým kecpultom slova přeceda akademickej rady Dan Jícha a Chujál zahájil tak nějak oficijálně. Pak sa povyšovalo. Druhý místopřeceda Milan Libišú kandydatom předříkal text přísahy a fšeci noví výzkumníci pak slavnostným „slibuju“ sa zavázali šířiť slávu teho našeho ústavu u nás aj ve světě a aj v Praze.
Pak se šlo ven dělat společnú fotku, tož to vám byla taká sranda, že sme šli víckrát.
Tož gdyž delagáti rozmrzli pokračovalo sa tyma referátama. Zahájil první místopřeceda Pavel Vít referátom o hospodaření, to aby si fšeci uvědomili, že od teď slopajú za svoje, bo kasu hlídá on. Druhý byl referát Pavla a Pavla Koulákovic o pyrotechnických začátkoch. Poslední dvě minuty ve videoukázce nachystal ogar tatovi jako překvápko a to fakt stálo za to. Od téjto chvíle tata ogara nemohl na hotelu najít. Rosťa Řehák vysvětlil ve svém referátě vliv modelářů na počasí a že vždycky zítra bude húř. Referátem na téma VÚVL a reklama výzkumník Petr Řehák poukázal na záporný deficit v naší pokladně a navrhl doplňovať naše vystúpení reklamnýma blokama. Výzkumník Hubert Kadula ve svém referátě zcela odtajnil funkce a zpúsob výroby valašské radioizotopovej věčnej baterky a její prezentaciju v NASA, gde po jeho návštěvě má VÚVL též svoju externú laboratoriju. Protože byl letos Hubert mimořádně plodný, za asistence výzkumníka Pepy Kalčáka vyvinuli modelářskú VADASKU kerá aj mluví a tož fčil už možú létať s modelama éroplánú aj slepí modeláři a nemusejí sa báť o vybité baterky. Čerstvý výzkumník Štěpán krtek Škorpil byl tak rozručený ze slavnostnej chvíle co ho čekala, že svúj referát nechal doma, ale přesně věděl gde. Pak předseda Dan Jícha přečetl zdravici kandydáta Marcela Hladíka, kerý se nemohl z rodinných dúvodú Chujálu osobně zúčastnit, ale moc chtěl podať zprávu o chodu našej pražskej ambasády.
Potem sa hlasovalo estli bude přestávka na guláš. Tož nemožu řécť že těsně, protože proti nebyl nigdo. Večeře byla společným sponzorským darom Andreja kerý dodal kus krávy a taťky Ládi kerý dodal knedle. No popravdě bylo to tak dobré, že si přidali aj roby co držijá dietu. Šak program pokračoval tanečkama tož to šlo vysportovať. Muziku nám zajistila čtyřchlapová kapela FRŤAN z Potůčkovskej Lúky, kerá s náma byla až do rána.
Přesně v 23:06 vypuklo dlúho očekávané losování prestižní tomboly. Na lístky, keré prodávala Petrova roba Marta sa musela vystáť dlúhá fronta. Mezi cenama bylo i létací koště, keré spravedlivo vyhlála Lidka Libišú. Štěpánova dcera Dominika postupně vyhrála fšecky kalkulačky co tam byly, ale ty pak následně vykšeftovala za cosik iného. Nakonec přišla hlavní cena „Noční přelet nad Alpami“ věnovaná Pobeskydským aviatickým klubem Frýdek-Místek, kerou vyhrál místopředseda Pavel Vít. Aby to s ním nešvihlo byl posazen na židlu a přidržen. Pak byla tajemná krabica otevřena a Pavel byl za bouřlivého potleska přenesen na své židli nad dvěma francovkama, keré představovaly ty Alpy. Tož menovaný hned po adrenalinovém zážitku řekl reportérom toto: „ Tož překvapeni jak krava….ja v životě nic nevyhral   a z plesův naša rodina vždycky odchaza akorát tak bez pěněz a cti… Tož tak mě usadili v tym letadle… připutali..tož dost a na fest. No a pak se letělo ale dluho to nebylo…Samozřejmě , že jsem viděl prd…bo co tak asi možetě vidět, když vyhrajete noční přelet nad Alpami.“
Pro zavistivce: vyhra byla plně v duchu našeho ustavu. Fotky vše napoví a odhalí
Kolem třetí ranní, kdy měl  Koula už vytančené fšecky roby a my přezpívané snad fšecky lidové, sme sa pomalu vytráceli do svých kumbálú.
Ráno sa v jídelně podávala snídaně, šikovno šibnutá na pozdější hodinu, aby sa každý mohl vyhajat dorůžova, ale přežehlit si držku už stihnul málokerý.
Nekeří sme využili lepšícího sa počasí ke špacíru kolem hotela a pak sme sa začali baliť k odjezdu.
Gdyž sme odmetli své kočáry, což sa nekerým nepovedlo ani na druhý raz,  sestavili sme kolonu, kerá se vydala sešupem na dolní parkoviště, gde sa posundávaly řeťazy, tolik třebné jak pro vyjetí hore, tak i k brzdění dole. Při lúčení sa zjistilo, že nám chybí výzkumník Michal, kerý byl zabrán do výzkumného úkola jak demontovat řetězy, keré sa mu namotaly až na brzdové destičky, gdyž špatně pochopil rozdíl mezi povely: „Otoč a Protoč “. Po poradě s ostatníma výzkumníkama šlo kolo dole, roby měřily čas a nebýt toho, že se ztratily ve sněhu šrouby, keré se propálily do zmrzlé cesty jak byly od brždění horké, tož by se mechanici u Ferrari mohli třepať o fleky. Ale nebojťe sa, rovněž příští rok stráví Výzkumný ústav valašského letectva mezi vámi na letišťach.

Tuto reportáž sesmolil společně Petr s Danem
Fotky sú od : Michala, Dana, Huberta, Petra, Martina, Mirka a Štěpána.
Videja sú od: Huberta, Pepy, Daňa a Štěpána.

POZOR!!! Pod fotogalerijí najdete videa z přednášek

1 2 ►

Referát Petra Řeháka na téma jak přijít k penězům pro VÚVL

Úvodní slovo výzkumníka Huberta Kaduly

Výzkumník Hubert Kadula po úvodním slově pokračoval videoukázkou.

Výzkumník Hubert s Pepou jeli do Hjústnu představit tajnou VÚVL baterku

VADASka pro nevidomé modeláře z laboratoří VÚVL

Hubertova radioizotopová zkoušečka pro VÚVL baterie

Šeci sme věděli, že Lipencama pro letošek zavíráme sezónu, takže trocha smutku, ale o to větší odhodlání. Šak  to mělo být naše vyvrcholení… no úplná extáza.
Ta nastala hned při plánování. Výzkumnici vyrobili také zmatky v čase srazu, tak že nigdo nevěděl na jak dlúhú cestu přirychtovať svačinu. Tož Pavel s dcerú to vyřešili po valašsky… jeli na 15,00 přijeli v 16,00 a počkali na všechny do 17,00hod. taku taktyku nemá jen ta kdo…
Před vjezdom na letiště sme zastavili jakože na čúrání, ale tajno sme nasadili na auta naše fajne vlajky. Měli sme je fšeci, skoro. Daliborovi sa omlúváme (prý z teho byl smutný až do pondělka). Vjezd do kempa byl famózní, ne že z velitelského vozu hrdě vlála i velká zástava, no eščě sme aji trúbili jak na honě. Tož ti co nás neviděli přijiždět, fakt o hodně přišli.
Kempové bydlení sme budovali klasicky výzkumně. Nekeří s tyma stanama tak šibovali, až zabrali 3x tak věcej místa. Na druhú stranu máme pyrotechnika, kerý v noci dělá divné pokusy a též výzkumník Hubert na nás testuje gde co tekutého a tož pro hygienický rozběh prostorově výraznějších výzkumníku není placu nikdy dosť.
V pátek večer jsme potřásli ploutví našemu výzkumniku Milanovi k narozeninám. Nachystal pro nás (jako vždy) super pohoštění. Třešničkou byl pak Štěpánův tataráček. Po přesunu do letištního bufeta sme sa vítali s ostatníma, keré sme skoro 4 dni neviděli. No ráno nekeří vypadali, že cestou do Prahy měli vážnú dopravnú nehodu.
Naše sobotní vystúpení bylo až odpoledne  a tak sme mohli regenerovať buňky. Pro jistotu sme si před samotným letem dali rozcvičku. Po bitvě sme rychle opravili škody a pyrotěchnik Koula nachystal překvapení pořadatelom „zlatý hřeb večera“ na hangár párty.
Pro nalákání diváků sme použili noční lety vrtulníků v rukach fakt šikovných ogarú. Ježiš ty sa mydlili ve vzduchu jak prádlo v pračce a eště na muziku. Pak začla smuteční tryzna pro odcházejícího šéfa tejto akce. No ze začátku tryzna, ale pak vám to byla taková prdel, že aji s ušima. Dostal od modelářů dort s bystu, zaregistrovanú webovú doménu www.lipeneckyobr.cz no a eště Výzkumný ústav zřídil vlastnú ambasadu Praha a Marcel se stal jejím prvým pracovníkokom. A aby tam něbyl sám, tož sme mu tam menovali našeho nejstaršího kandydáta VÚVL Štěpána Krtka Škorpila. Tož jak to Marcel zjistil, hned mu určil pracovnú dobu. Vrcholem překvanení od pilotů pro pořadatele byl ohňostroj. Neumíte si představiť, co to dalo práce, aby to negkdo nevykecal, šak modeláři a tajemství :-D… No při oslavách teho fšeckého sa pilo a jedlo jak na hodách. Tempo bylo tak vysoké, že v nedělu mosel personál keteringa fesť improvizovat, aby bylo z čeho piloty nakrmiť. No za ty roky sú z nich mazáci a nigdo nic nepoznal.
V nedělu fšecko jak ve filmu. Scénář na nástěnce piloti organizovaně na lajně, no paráda. Vzor teho jak to má byť.
Po hromadnom focení následovalo dojemné lúčení a cesta dom. Ta sa konala opět po vyzkumnicku, že pry si dáme kafe na benzince kolem Brna. Vyjeli jsme v koloně, ale nebylo domluvené sa jí držať. No keřísi to pochopili po valašsky a robili fakt rychlé čurací pauzy. Vypadalo to jak ve Formuli 1. Přířítí se auto na benzinku, vyskočí posádka, zaběhne si ulevit, naskáče zpátky a davaj po dalnici dohnať ostatní ve štrúdlu. Skromně sa pak chlubili že zkúšali, estli ty čísla vzadu na tacháčí nejsú enem pro srandu. No na radaru sme prošli bez ztráty kytičky, idyž nekeří ne vlastní zásluhou. Na to kafe sme sa zešli fšeci +/- 5 minut. No tolkých pilotů a mechaniků v dresech tam na jisto neměli ani za války, parkoviště plné éroplánú. Fšeci sme sa shodli, že skoro nejde uplynulé akci nic vytknúť, enem ten pohár sme nedostali…

Nedělní vystoupení, jak ho viděl Danův Albatros

Tak, a  tu máš čerte kropáč, to je tak, když sa někde hlůpo pochlúbíš, že též umíš psáť, a to aj malé aj velké písmenka a úž si vtom. Hned na tebe navlíknu, že bys taky mohl přispěť pár řádkama na ten náš vúvlovský webovec.
Sraz tej naší frýdeckomístecké části partyje byl v jedenáct hodin u HyperAlbert krámu a kupodivu všeci jsme tam byli ještě daleko dřív, bo už jsme sa nemohli dočkať a o dospání ani nemluvím…
Cestou se k nám přidal aj ostravák Ludva s chotí a to abychom ho po cestě do Brna a ještě dál zasejc ztratili. Nicméně na seřadiště celého ústavu dojel včas a dal si s náma aj oběd a kafe ze strojka co velké prašule žere, ale malé kafíčka vaří, na rozdíl od těch co skončili v jakési koloně kvůli karambolu na D1 (kdy se ti poláci naučá jezdit…).
Postupně dorazili  Martin s dcérkami (aspoň to o tých mladých kočkách co ukrýval v Tranzitu tvrdil), za nim Dědek s Miginů a Špaťas family  aj s bydlidomkem, který posléze poslúžil jako opěrný bod pro náš tábor.
Chvílu jsme ještě čekali na Dana, ale po zhodnocení situace jsme se rozhodli, že vyrazíme a Dan nás svým silným vozíkem určitě dožene.  A tak se aj stalo. V poslední dědince před Western City jsme se všeci seřadili, auta ověnčili fungel novýma standartami, co nemá ani prezidentská kolona, když vyrazí  z Hradu do Lán, ze střešního okna velitelského vozu vlála naše velká zástava http://www.youtube.com/watch?v=N57mJrSdSzg a auta co jely v protisměru raději  uctivě uhýbaly na bok. Vjezd do Šiklandu jsme ucpali pomaly na půl hodiny , bo tam probíhala presenčka a kontrola pilotů, jestli vezů dost materiálu na tú oslavu. Odměnou za ty formality byl pro každého účastníka výtisk Špeciálu RC revue (zvláště strany 24 – 27 se skvěle vyvedly) a lístečky na stravu po celý víkend (vařili tam jídla jednoduchá, ale velmi chutná, takže nikdo hlady netrpěl).
Další takovou delší půlhodinku nám zabralo samotné rozmístění našeho ležení (moc projektantů – málo pracovníků), takže jsme stavbu přístřešků dokončovali za již vydatného deště.
K večeři se ve stravovacím stanu podávaly Mexické fazole s chlebem (asi aby se v noci podařilo rozehnat tá hrozivá mračna).
Poté jsme se vydali na obhledy tého Divokého západu. Zjistili jsme, že jsme ve velmi výhodné pozici – sociální zázemí, jako jsou WC, sprchy, kryté posezení o velké kapacitě a bufety jen pár kroků od našich stanů. Vše velmi čisté, moderní a dokonce s pravidelným dohledem „hajzelslečny“, která dohlížela většinou na Pavla z Bílovca, zdali jí tam nepáše nějaké nepřístojnostě (ale třeba to bylo aj jináč…).
Dole v městečku jsme pak vyhledali místního pyrotechnika, seznámili ho s našimi pyromany Koulou   a Koulou , sjednali náš záměr vystoupit v jejich aréně s krátkou upoutávkou na naše vystoupení na ploše letiště.
Kouláky jsme záhy opustili, neboť se nemohli odtrhnout od scény v Areně, dokud neprozkoumají všechny bouchající a prskající efekty jež používají  místní ochotníci při svých westernových show.
Páteční večer pak poklidně plynul v přátelském klábosení  o všem a ještě o dalším… , které bylo na čas přerušeno, když  na protějším svahu kempu, nad ležením Great War Flying  Circusu rozpoutal Vašek“ Karel“ Buriánek nádherný ohňostroj na oslavu Abrahámovin Mildy Vrágy – gratulujeme!!!
V sobotu ráno, po docela chladné noci (alespoň mi se tak zdálo – neboť jak jsem se již někde zmínil, stanuju po přestávce třiceti rokův, ale co by člověk pro ty svoje děcury neudělal…)  sice  pršelo s přestávkama, ale dosti se rozfoukalo.
Briefing (či jak se taková ta porada před lítáním menuje) nic chytrého nevymyslel , a tak jsme v našem ležení čekali na telefon od Krtka, který též měl co mluvit do tého programu litání, aby nás povolal do zbraně.  Počasí se začalo umoudřovat až kolem poledne, na které jsme měli domluvené naše reklamní vystoupení v té nějvětší aréně co tam majů a v níž hrajů svoje „akční dívadla s kaskadérskými prvky“.  Cha, cha – to jsme tam nevystupovali ještě my!
Scénař našeho vystoupení  jsem shodou všelijakých okolností nakonec napsal já ( a to ve velké časové tísní v noci před odjezdem, bo to mi to nejvíc zapaluje…) , Koulákům poslal ráno k nahlédnutí a šlo se na věc.
Nikdy jsme ten kus nezkoušeli (bo to robijá jen zbabělci) jen jsme měli časový plán, kdy nám má co místní „pyroš“ odbúchnuť, a kam asi poletí našich pár letadel.  Text komentářa jsem znal jen já, co vyvedou herci – Pavel a Pavel Koulákovi (uměleckým menem „Duo Koukal“ jak je přejmenovali v tej brožůrce co jsem jů už chválil) nevěděl nikdo a jak poletijá naše stroje, to věděl jen PánBůh, který spustil ten silný fičák, že aj vrobli chodili pěšky s hlavů pod pažů).
Jak to nakonec dopadlo posuďte sami na tem videjku http://www.youtube.com/watch?v=q5WxNB-7xAw a tady to same ale z eroplanu http://www.youtube.com/watch?v=pGeEbMXugbw Celé to bylo psané Koulům a „dynamitu“ na tělo. A je fakt, že jsme ze sebů na plochu letiště přitáhli fůru lidiček, aby viděli na vlastní oči litý Boj o pálenicu. Safari vláček (který jsme původně plánovali použít k naší spanilé jizdě po areálu) jich ani nestačil navážat, jaký byl zájem dostat se na to letisko, které bylo vzdálené cca dva kilásky do kopca. Ale kdo došel určitě nelitoval. http://www.youtube.com/watch?v=FaQ4yVWw45E
Ze šestnácti strojů po skončení akce ostalo jen 6 schopných dalšího boja. I přesto jsme byli schopni další představení v 17 hodin téměř v plném počtu zopakovat ( i když se navzájem měnily serva aj motorky  a sháněly nové vrtule).
Na dvacátou hodinu jsme byli pozváni dolů do městečka do Mexikány na slavnostní raut a posezení  k desátemu výročí založení modelářského časopisu RC revue. Jídla, pití a dortíků tam bylo tolik, že jsme tam pak přivedli i naše mladší nezletilé piloty (kterým jsme předtím nalhali, že je to jen pro dospělé). Ale děcká se též dobře bavily, nejprve v kempu ve stanu prý při kytaře(?) a potom v Aréně, kde probíhalo vyhlašování cen Zlatý šiklák, proložené bujarými scénkami a písničkami. Taktéž závěrečný ohňostroj byl velmi pěkný.
Poté jsme se vydali do kempu, tam jsme slabším kusům namluvili, že dnes budeme už spát, ale poté jsme vyrazili opět dolů do westrnových salůnů na tanečky.
Je fakt, že někteří  v neděli ještě v jedenáct hodin nemohli pochopit , že už je ráno, ale bavili jsme se skvěle. Nesmím také zapomenout na Koulův rodinnný ohňostroj z ušetřeného materiálu – Super !!!
Po  našem závěrečném vystoupení http://www.youtube.com/watch?v=mqh4rwixsYk , kterému předcházelo vystoupení několika tryskáčů, velké války, vrtulníků a které bylo poznamenáno velkou úmrtností jak těchto obřích strojů tak našich letounků, bylo třeba se pobalit a vyrazit k domovu.
Poněvadž se po celý víkend úporně nabíjelo, nebylo zrovna jednoduché se rozjet, nebo vlastně nastartovat. Jen díky Pavlově start baterce se to nakonec povedlo všem.
Celý náš ansámbl se vydal k domovu.
Akce to byla vydařená, utužila kolektiv, mnozí jsme viděli z modelařiny aj to co by nás ani nenapadlo, že existuje (lodě a ponorky na přírodním aqvaparku, silniční tahače a pracovní stroje v hale jídelny a na velkém pískovišti, ba i v neprůchodném lese, buginy celé dva dny řvoucí za našimi stany,  obrněný transportér vozící  ty návštěvníky, kterým se zdálo, že jsou ještě málo ušpinění, čtyřkolky, které jezdily i v hustém dešti a všude spoustu koní, kovbojů a indiánů, kteří  musí být taky řádně praštění tím svým koníčkem – no stejně jako my !)
a pokud by se to mělo za rok třeba opakovat, určitě většina budeme pro.

P.S.:   Tak a mám to za sebou, jak jsem na začátku napsal: umím hodně písmenek, malé i velké, ale nevím zda vždy dávají smysl a zda-li jsou vedle sebe v tom správném pořadí a se správnými puntíky, čárkami,  háčkami a ještě všeličím jiným. Tak mi tu moji troufalost odpusťe, já už to vícekrát neudělááám….., nebo jó ?!?

Petr (pakfm) 

1 2 ►

Odkaz na další fotogalerii

Tož kerak vymysleť sezení jednou řiťou na dvuch židlách. Na Juřince parta kamarádů, 6 beček Radegasta, Andej a Lojza s Milanem u grilu, no skoro modelařské nebe a na druhé straně slib vystúpení v Drahotuších na Jeti model meetingu. Šak trénujeme do Šiklova mlýna a tož westernovské „v pravé poledne“ patřilo enem nám. Do Drahotuš se přiřítila kolona výzkumníků pod vlajkama VÚVL v čele s fakt velkým regulovčíkem na motorce. Vystúpení sa lúbilo. Šikovně sme schovali drobné nedostatky nekerých, jako že schválně, že hned po startu sú zas na zemi. Veliký ohlas měl náš DOCHTOR s vylepšenú sanitkú. Obětavo sa púšťal do záchrany éroplánú, nehledě na všudypřítomné výbuchy Koulákovic dělostřelectva. Fčil už jen čekáme gdo nám doručí pohár, páč sme v Polsku zahájili takovú hezkú tradiciju, že fšude gde sme dostaneme hen ten pohár. V Drahotuších bylo léto jak v Africe a dodržať pitný režim bylo nad síly výzkumníkú a tož sme sa vrátili na Juřinku. Tam odpoledne dojel i „dědek“ s Mig 15 a tak bylo i na Juřince na co čumět. V podvčer se Špaťasi rozhodli, že nám k dokonalosti chybí kolotoč a tož ho zařídili. No fakt už jen cukrová vata, ale gdo ví, příště možná …

Za VÚVL sesmolil Dan

Tak a naše okřidlene..“ a bylo to tu..“

No všem Vam musim nazačatek vysvětliť, čemu se řika tomu letišťu BAHNO.

V pátek v den přijezdu cely děň lilo jak z konve…no možna ze dvuch. Ale počasi se umudřilo a kolem 15-hod. i přestalo pršeť. Odpoledně začínali najižďat první odvažlivci… a hned se poznalo kdo ma jak těžky vůz, či kolik teho veze. Bylo to jak v RALLY. Ideš se podivat kam zaparkuješ teho sveho milačka-zrobiš itinerař jizdy-sedněš do auta a jedeš. No musiš se trefiť na prvy raz- bo jak ubereš plyn, či nedejbože zastaviš…tak si marny a čekaš až ta luka vyschně. Někteři tvrdili, že do tydňa to vyschně….no jo ale stym nikdo nepočital a nevzal tolik zasob kořalky. Na vysvětlenou zase…..abystě si nemysleli, že chodime na letiště enem piť…..je zdvořile si dať při setkani po kališku- tak temu veli dobre mravy. Jen tak pro zajimavosť- jeden naš člen postupoval přesně podle navodu Rally..jenže si neuvědomil, že jich v autě sedi pět. No a jak na potvoru každy zrobil svuj itinerař a řidič s tym Mondeem(no i ze zapřahnutu ponorku), jezdil jak když pleteš vanočku…no a samořejmě se zahrabal až po uši v bahnu na Bahně. Ešče že su naší vyzkumnici silni a donesli auto i z ponorku na misto určeni . Však Vatanen ví keho tu zmiňuju….

Vystupení sme měli tři.  Dvě v sobotu a jedno v nědělu. Letalo nas opět fest…tak to zas byl ve vzduch fajny brajgel. Opět sme vylepšili doprovodny legolend….pro ty co neviděli: po vybuchu kadibudky zustaně stať Valach s holu řiťu…dík Petře. Fajně si to vyzkumal a vyrobil. Vystupení se všem libilo, alespoň tak sudim podle teho, že po potlesku měli fšeci divaci ruky červene od tleskání  . Dokonce specialně kvuli nam přijela i televizja….akoraát nevime kdy a jestli to budu vysilať. No musi…bo během letu jak nas filmovali měli fšeci piloti zatažené břuchy, že sme  chvilama vypadali  jak spolek kulturystů…

Při vyhodnocení celé akcije, jsme aj my byli odměněni. Už máme druhý pohár do sbírky. Terazky za „Největší ptakovinu sletu“.

Děkuji fšeckým zúčastněným pilotům a ostaním slibuji, že i fotky budů..

Za VUVL vypotil Pavel

Šak už je to tu. Naša prvá zahraničná egzibícija. Každý sa tak mocno těšil, že aj to musel gdekemu řécť. No nos navch hlavy až za horizont, že sme pozvaní a něplatíme startovné a ešče nás aj na grillpárty pozvali. Po mejlech sa rozběhla šalena debata o tem co se jak poví po polsky, no něvěřte fšeckemu a hlavně nězkušajte použíť v praxi co vam kdejaký chytrák našepta.
U hospody před Frenštátom sraz v 10:00. Tož kolona jak se patří. Fšecky motorové žebřiňáky řádně označené vlajkama co se aj hned kontrolovalo. Bo někeří neradi dálnicu bylo to třeba džípíesce řécť. Gde fšude sme potem cestou do Těšína jeli je na cestopisný film. No v Těšíně už nebyl nigdo, kdo by sa netěšil na čurací pauzu. Na místo sme dojeli fšeci, no někeří bojovali s GPSkou tak usilovně, že málem jeli zkratkou přes Rumunsko. Při budování tábora sme hned s „velků váku“ porovnali gdo má vyšší vlajku. Ani něhádajte, šak gdyby sme prohráli tož o tém nepíšu ne. Naši na vesnici vychovaní výzkumnící berů hned po příjezdu do ruk hrabě a pomáhajů místním rolníkom plniť plán, no polské hrabě nesplňují Euro normy a nevydrží česků sílu. Páteční večer byl takticky plný plánú a příprav na vystúpení. Gdyž došli nápady na co si připiť, tož se šlo spať.
Po náročnom brífingu jasne že následoval zaslúžený odpočinek, šak púščat unavený je nebezpečné. Před prvním vystúpením Petr plynulou polštinou uvedl našú výzkumnů partyju, aspoň si to myslíme. No na konci tohotok prvého vystúpení sa nám stál prúser. Přišli sme o slivovicu, páč pyrotechnik „velke valky“ vyniká aj v iných disciplínách. No na fotkách vidíte, že sme odvetu vzali po vojensku a ukořistili jim vlajky. Tož ale po focení sme je vrátili bez výkupného, šak oni ví proč. Odpoledne sme měli druhé vystúpení podle Cimrmana „vichr z hor“ gde sme bavili fšecky kolem ukázkou marného boje udržeť stany a altány na původním fleku proti přírodním živlům. V podvečer, gdyž výzkumníci trochu oschli sme si dali turistický výlet na vrchol kopce, aby prý nám vytrávilo před grillpárty. No nemohli sme se dohodnúť gdo bude řídiť lanovku, tož nakonec že malý Majda. Nahoře sme vyzkúmali aj zmrzlinu aj bobovú dráhu, jo a též tam majú taký bazén, ale né na kúpání, ale na eletriku.
Tož večer byl tu, nevím čemu se v polsku říká grill párty, no ale i ten gril stál za bačkoru, aspoň že ohňostroj byl od českého Vaška. Ve vlastním táboře sme pak vymysleli novú společenskú hru. Jeden ogar pije kofolu, druhý gořalku ve stejný raz. Potem pravú ruku dá druhému co pil, levú vezme od něj co pil on, no a tak furt dokola. Výsledek je asi každému jasný.
V nedělu sme měli dvě vystúpení. Při druhém tak mocně fúkalo, že sme mohli letěť jen díky velké pomoci kolegú z Great War Flying Circus, keří nám fšeckým dělali pomocníky a drželi naše divoké éroplany na startě… hoši děkujem. Boj to byl ukrutný a tak si i krvelačný divák konečně přišel na své.

Tož nakonec češi posbírali spoustu ocenění na skleněných plaketách, no pohár je náš, ale páč nejsme slávou nafúklí, tož sme sa s kolegama z velkej vojny u teho pohára vyfotili.
Moc sa mám lúbilo a těšíme sa na další setkání.

Za VÚVL sesmolil Dan

1 2 3 ►

Sobotní vystoupení pohledem ležícího pyrotechnika

To samé vystoupení, ale z Danova Albatrose

Petrovo mobilní pozemní video poslední nedělní bitvy

To samé, ale z Danova Albatrose

Začlo to nekdy loni po žňách nesmělým Jardovým „ogaři, neco bych potřeboval...“, šak nenecháme kolegu výzkumníka ve štychu, když si gajdá triko před konšelama, aby jaksi na děcka v modelářskom krúžku se štědrosťú nezapomněli. No vzali sme tu výzvu čestně jak mušketýři, fšeci za jedneho… a navíc sme měli slíbeného kus žvance.
Výzkumníci našli místo srazu bezpečně, no na první pokus enem místní. Majitelé džípíesek se totiž na vrátnici gumáren domáhali nejkračí cesty marně a tož dojeli ke kultúráku s malým zpožděním. Přesun na hřiště byl hromadný a nikdo se po cestě neztratil. Co na tem že to bylo za rohem. Trochu sme měli obavy z lajckého obecenstva, ale gdyž sme viděli první rozjásané místní obyvatele, posilněné truňkem glganým na sluníčku, bylo nám jasné že to bude eště horší. Naštěstí nebylo. Navíc výzkumníci přirychtovaní zkúmať cokoliv zjistili, že v Zubří majú nějak moc fakt šikovně narostených dorostenek a to prý stojí též za výzkum. Pochvalu si naopak nezaslúží ozvučení, keré tam majú z doby, kdy spartakiády začínaly. No naše odhodlání tím nemohli nijak ovlivniť, navíc gdyž nás bylo v luftě zasejc nejvíc v historiji. To aj proto, že sme tam měli na hostování několikanásobného mistra gde čeho v RC akrobaciji Danka H. Schválně nepíšu celé meno, aby sa nemosel styděť, že súbojový let nezvládl a havaroval. Šak si nigdo nedokážete představiť pýchu tých, co vydrželi létať déle než on. U řízku sa drali dopředu s tým, že oni polétali mistra.

No co už, počasí vyšlo, my si to užili a podle zpráv co chodí Jardovi sa to lúbilo aj divákom.

Za VÚVL sesmolil Dan

Záznam palubní kamery Albatros DV.a

Video z Davidova mobilu

Termín Pobeskydských dvojplochů sa blížil fakt rýchlo a lilo furt fest. Šeci sme narychlo rychtovali na ajroplány ploutve, na baterky hen tú onú chlapskú ochranu a na nohy galoše. V tých sme chodili aj spáť, to aby neostali v komoře až vyrazíme do Frýdka. Tož nebudu napínať jak to dopadlo. Ogaři co na tem letišťu Bahno dlúho zlet chystali sa zešli a vymudrovali že máme ostať doma. No nekeří měli už napečené bochté a búčky, tož je přeci nebudú žrať sami před chalupú. Šak nastal telefonní maratón jak o silvestru gdyž si ožralové přejú do nového roka. Výslekom tehoto rokování byl náhradní flek, kerý je na kopcu. Aby sa neřeklo, tož akce byla ohlášená jako brigáda, což odradilo tých co sú slabší v ručních prácach. No nic jim to nepomóže, páč budú přezkúšení VÚVL dochtórem. Tož aj tak sa zešli dva jubilanti Pavel a Andrej a tak praca nezavazala bujarým oslavám. No jak bylo  sme chtěli utajiť, ale výzkumníkúm sa podařilo odchytiť a též, po dvuch pálenkách, aj rozšifrovať tajné zápisky z deníčka fest cizího špijóna a tož tu ten dokument po cenzúře zveřejňujeme:“ !#$^^&*()-]=!!!¤#%&_:?!“/(ˇ%“ a eště aj další, ale to už je fakt silné kafe. Tož co už, mosíme si na tu popularitu holt zvyknúť, šak jak sa praví „gdyž je talent tož sa něubráníš“.

Za přitomné výzkumníky sesmolil Dan

Tak jen pro uprešnění…Sedliště je obec u Frýdku-Místku.

Byl jsem požádán naším externím spolupracovníkem dvorním stolařem, jestli bychom neudělali šou na oslavách 50-narozenin jeho kamaráda a také pilota UL letadel. No a protože jsem pro každou špatnost-obvolal jsem pár výzkumníku….  Říkam si, zalítá tam cca pět pilotů a uděláme radost na narozeninové párty. To jsem  netušil, že to nabere takovou řetězovou reakci…no a i přes značnou nepřízěň počasí, dorazili snad všichni….ještě jednou všem móóóc děkuji.

Vystoupení jsme operativně naplánovali na 17,00. Ne proto, že se nám nechtělo, ale protože náš tým meteorologů ohlásil přerušení deště….no a vyšlo to. Vystoupení bylo odměněno velkým aplausem a velký podíl na tomto úspěchu měli naší pyrotechnici…i vám firmo Koula a Koula móóóóc díky.

Závěrem: všichni si to doufám užili, polétali si no a také nepohrdli dobrým jídlem a pítím.

Ještě si neodpustím větu klasika, když jsem ještě v pátek ráno obvolával výzkumíky, jestli vůbec někdo přijede:

„Šak si nejdem zalétat, ale dobře se najest…“

Více nemá cenu se rozepisovat. Koukněta na video a fotky…..a pochopíte, že pokud je dobrá parta nadšenců, lze uskutečnit i neuskutečnitelné….

Těch pár slov pro všechny čtenáře napsal výzkumník Pavel

Válečný kameraman exkluzívně pro VÚVL

No vjacej jak dva týdně nás pyrotechnik Koulák zásobuje videjama, že už na to došel. No druhý deň přinde další, šak eště dýmovnější video a že fčíl už je to fakt ono a další deň zasejc. No praktické zkúšky že budú v tých Klobúkách. Pravda že sme sa těšili, no ti opatrnější si na internetě doplnili znalosti civilnej obrany a prvej pomoci, no a ti eště opatrnější, nedojeli vúbec. Koula aby demonstroval bezpečnosť, přivezl celou rodinu i kamaráda Mirka. Ten pro fšecky vyrobil držáky tých dýmovnic na éra, no výzkumník Milan zasejc pro fšecky vyrobil taký lahodný búčíček, že sme prvý start samo že pořádně odložili. A aby sťe záviděli eště víc, tož firma Taťka Láďa & Alenka zasponzórovala fšeckým co došli občerstvení točeným, chlazeným, plzeňkým hen tým oným. Celý deň lítala po obloze taková ta žlutá koule a gdo sa nenamazál aj zvenku vypadal večer fakt divně. VÚVL sanitka byla i přes velké škrty ve zdravotníctvu pro letošek dovybavena novým výstražným akustickým signalizačným systémom. Další rok chystáme dotačný projekt na sandály pro Dochtóra. Jelikož to byla prvá letošná veřejná akcija, tož sme si navzájem pochválili jak dobře po tej zimnej pauze vypadáme a aj někří neváhali sa pochlubiť svým váhovým osobákem. No co už, modelařina je jednou sport, tož je třeba zodpovědnosť při přípravě. No najlepší bude kuknúť na fotky, tam je videť celá atmosféra teho sobotného sportování v Klobúkách.

Jo a též sa aj lítalo…

Za VÚVL sesmolil

Dan